Informácie o titule

Problémy pro třetí tisíciletí (The Millenium Problems. The Seven Greatest Unsolved Mathematical Puzzles of Our Time)

Autor Devlin, Keith

Žáner: Vedy prírodné - Matematika

Jazyk: Český

Rok: 2005

Náväznosť: Aliter

Popis:

Sedm největších nevyřešených otázek matematiky

Dne 8. srpna 1900 pronesl německý matematik David Hilbert přednášku, během níž nastínil osnovu matematiky pro 20. století. Zařadil do ní seznam 23 problémů, které považoval za nejdůležitější dosud nevyřešené otázky matematiky. Tyto "Hilbertovy problémy", jak se jim později začalo říkat, pak jako majáky ukazovaly matematikům cestu kupředu. 
Některé problémy se ukázaly mnohem jednodušší, než se Hilbert domníval, a byly brzy vyřešeny. Jiné byly formulovány příliš nepřesně, takže na ně neexistuje jednoznačná odpověd'. Z většiny se však vyklubaly nesmírně obtížne matematické otázky - kdokoli vyřešil některý z "pravých" Hilbertovych problémů, získal si tím okamžitě mezi matematiky slávu svým významem zcela srovnatelnou s proslulostí nositelů Nobelovy ceny. 
V roce 2000 ale již byly vyřešeny všechny až na jeden, a pro matematiky zase jednou nastal čas bilancování a vytyčení nových úkolů. Mezinárodní komise matematiků vybrala z řady návrhů sedm hlavních problémů, které čekají na vyřešení ve 21. století. Za zdolání každého z nich pak Clayův matematický ústav vypsal odměnu ve výši jednoho milionu dolarů. A jak se navíc zdá, u jednoho z nich není vyloučeno, že by jej mohl vyřešit i amatér. Možná postačí jediný chytrý nápad, jediná nová myšlenka... 

- Jak jsou uspořádána prvočísla na číselné ose? 
- Představuje matematický výzkum hrozbu pro šifrovací systémy používané na současném internetu? 
- Jaký matematický aparát potřebujeme k pohybu po exotickém světě kvantové fyziky? 

Matematický výzkum je něco jako hledání cesty na vrchol hory. Zpočátku je porost tak hustý, že se jím jen stěží prodíráme a hledáme, kudy se vydat. Po chvíli bloudění náhle zahlédneme skrz stromy obrys vysokého zasněženého vrcholku čnícího proti obloze. Je to nepopsatelná nádhera. 
Začínáme stoupat. Jak postupujeme výš a výš, stromy a nízký porost se postupně ztrácejí a jde se stále lépe. Na druhé straně postupně řídne vzduch (matematika je stále abstraktnější) což výstup ztěžuje. Navíc čím výš vylezeme, tím menší je šance, že potkáme někoho, kdo by nám pomohl. Nakonec jsme sami. Každé uklouznutí může vést k vážnému pádu. (Jedna malá chyba ve znaménku může znamenat měsíce bloudění ve slepé uličce.) Když se však dostaneme až na vrcholek, pocit z dosaženého úspěchu je ohromující. Veškeré trápení při výstupu je zapomenuto v okamžiku, kdy se v nás rozlije první pocit triumfu. Výhled je úchvatný... 
Sedm problémů milénia představuje současný Mount Everest matematiky. Co přesně bude z některého z těchto sedmi vrcholů vidět, to se dá těžko říci. Jedno je ale jisté: až bude kterýkoli z nich zdolán, uvidíme tak daleko, že prostě nebude možné, aby se svět nezměnil.