Informácie o titule

Létající koberec (1968)

Autor Halliburton, Richard

Žáner: Dokumentárne - Cestopisy

Jazyk: Český

Rok: 1968

Popis:

Je-li toho třeba, může v naší době být cesta kolem světa otázkou spíš hodin než dnů. Ostatně pan Phileas Fogg ji už skoro před stoletím urazil za 80 dní – a neměl k dispozici letadlo. Jedenatřicetiletý Američan Richard Halliburton je měl, a přece mu cesta kolem světa spolu s profesionálním pilotem Moyem W. Stephensem trvala na Létajícím koberci – jak Halliburton svůj dvojplošník nazval – přibližně půldruhého roku. Důvod je prostý: tehdy (na začátku třicátých let) ui slavnému cestovateli a reportérovi nezáleželo na rekordu rychlostním, nýbrž na co ncjvětším počtu zážitků a dobrodružství. Atohoto rekordu také dosáhl, jak o tom svědčí svazek, do něhož se teď chystáte začíst.
Cesta Létajícího koberce začala v autorově rodné Kalifornii, vedla napříč Amerikou do New Yorku, odtud lodí k našemu kontinentu a přes Paříž, Gibraltar, Atlas a Saharu do Timbuktu. Když je zde omrzel život otrokářů, odletěli naši cestovatelé do hlavního stanu francouzské cizinecké legie, stali se dočasně jejími příslušníky a Halliburton se na vlastní kůži přesvědčil, zač je toho v legii loket. Pak následovala několikatýdenní idyla ve Fezu, návrat do Evropy, marné hledání Matterhornu a měsíční pobyt v Benátkách s koncem ve vězení. Další důležitější zastávka byla v Istanbulu, kde si autor zopakoval dějiny Byzance a odkud navštívil ve stopách křižáků mnoho míst ve „Svaté zemi“: lovil v Galilejském jezeře stejným způsobem jako rybáři v dobách Ježíšových, podivoval se fanatismu u Božího hrobu, prozkoumal tajné chodby, |jimiž kdysi pronikli dobyvatelé starého Jeruzaléma, dopomohl ke štěstí pravověrné kočce a několik dní žil v začarovaném městě Petře…
Bagdádu vzal Létající koberec na palubu následníka iráckého trůnu a v Teheránu hned tři princezny. Tam strávil Halliburton několik nejpříjemnějších dnů svého života v kriminále, a když byl z něho vypuzen, léčil si za přispění slavíka žal Háfizovými verši. Na březích Perského zálivu na něho čekalo překvapení v podobě letounu, v němž cestovala z Berlína do Austrálie mladá německá letkyně Elly Beinhornová. Spolu s ní sledovali Halliburton a Stephens trasu tažení Alexandra Velikého do Indie, pokochali se mramorovou básní Tádžmahalu a pustili se do Himaláje. Cesta je pak vedla zpátky do Kalkaty, přes Rangún, Barmu, Bangkok a podél Siamského zálivu do Singapuru. Tady se naši američtí známí s německou „létající slečnou“ rozloučili a čtyři měsíce čekali, než se mechanikům podařilo předělat Koberec na hydroplán, aby se na něm mohli pustit dál na jih: přes Sumatru, Pontianaka Kuching do nitra Saravaku, kde se tak velice spřátelili s divochy, že od nich dostali tucet lidských lebek. Tento velkomyslný dar jim na další pouti přes Brunei a četné ostrovy filipínské přinesl smůlu, kterou ze sebe setřásli až v Manile. Odtud je čekala už jen čtyřnedělní plavba do San Franciska…
Vypreparuje-li se toto putování dlouhé 65 000 kilometrů do přehledu, a pro nedostatek místa navíc nekompletního, mohlo by se zdát, že je Létající koberec kniha suchopárná. Avšak spolu s čtenáři takřka na celém světě vědí dobře i ti naši, že každé Halliburtonovo dílo je nudě na hony vzdáleno. Nahlédnete-li do kterékoli jeho kapitoly, přesvědčíte se o tom docela jednoznačně, jestliže to snad náhodou ještě nevíte.