Informácie o titule

Křížová cesta I

Autor Tolstoj, Alexej Nikolajevič

Žáner: Román

Jazyk: Český

Popis:

Tolstoj začínal psát román Sestry, aniž tušil, že nakonec vznikne rozsáhlá románová trilogie. Sestry nevybočovaly z tradice psychologického románu. V dusný předvečer revoluční bouře se tu setkali čtyři hlavní hrdinové, Káťa, Dáša, Roščin (postava nesoucí silné autobiografické prvky) a Tělegin, setkali se v úsilí o životní klad na bezcestí buržoazního způsobu života. Autor je opustil zmatené v politice, jisté si jen jedním: láskou. První díl začal psát Tolstoj ještě v emigraci (knižní vydání je berlínské z roku 1922), po návratu,který byl výsledkem změny spisovatelových názorů, Sestry podstatně přepracoval.
Autor psal Sestry jako román o současnosti, jako román o osudu svém a osudu své generace. Když psal Rok osmnáctý, bylo jeho cílem „zformulovat, uspořádat a oživit ohromnou, ještě dýmající minulost“. To už věděl, že téma skýtá možnosti pro velké epické dílo. „Abych mohl přistoupit k práci na druhém svazku, musel jsem mnohé vidět, poznat, prožít. To, čemu se říká sbírání materiálu, není vhodné pojmenování pro takovouto přípravnou práci. To proto, že kromě dokumentů, knih, hovorů s účastníky občanské války, zájezdů do míst děje románu – Caricynu, Salské stepi, Krasnodaru, Kubáně – musel jsem udělat to základní a hlavní: určit si vztah k materiálu. Jinými slovy: musel jsem všecko znovu sám prožít, promyslet, procítit.“
Třetí díl –– Ponuré ráno –, který bývá někdy charakterizován jako umělecká kronika občanské války, psal Tolstoj až těsně před vpádem fašistů do Sovětského svazu (dokončil ho 22. června 1941). Tolstoj tedy tvořil své monumentální dílo dvaadvacet let. Křížová cesta je velkým svědectvím velké doby. Zároveň to je také, jak říká sám spisovatel, „cesta autorova svědomí skrze útrapy, naděje, nadšení, pád, malomyslnost i vzlet – pochopení celé ohromné epochy, jež se začíná předzvěstí první světové války a končí prvním dnem druhé světové války.“

Sovětská literatura zná mnoho děl s tematikou první světové války, revoluce a občanské války. Mezi těmi, které se snaží ve velkém epickém celku zachytit na širokém plátně společenské vření převratné doby, patří Tolstého Křížová cesta k dílům nejvýznamnějším. Uměleckou přesvědčivostí, šíří záběru a historickou věrohodností lze s Tolstého trilogií srovnat jen Gorkého Život Klima Samgina a Šolochovův Tichý Don. Každý z těchto spisovatelů po svém, každý však se stejně velkou silou umělecké stylizace zpracovává tuto složitou problematiku.
Pro všechna tři díla platí označení historický román, i když šlo o nejživější současnost. Nestavějí sice do popředí historické osobnosti, avšak analyzují vztahy hrdinů na historicky konkrétním a často přímo dokumentárně věrohodném pozadí. Nejdále v tomto směru šel právě Alexej Tolstoj, který uplatnil v Křížové cestě specifický rys svého talentu, onu schopnost vidět i věci současné z hlediska historie. Hlavními hrdiny románu učinil Tolstoj představitele předrevoluční inteligence sestry Dášu a Káťu Bulavinovy, Tělegina a Roščina, kteří hledají po válce v bouřlivém období revoluce nové jistoty, pocit sounáležitosti k nově se rodícímu státu.
Síla autorova talentu se projevila v celé své hloubce v širokých epických obrazech i v líčení intimních prožitků. Historie lásky Tělegina a Dáši je prostoupena skutečnou poezií. Tolstoj jemně líčil složité, nejniternější lidské city. Psychologickým pohledem do duševního života hrdinů patří Tolstého trilogie k nejlepším dílům sovětské literatury.