Informácie o titule

Hitlerovi válečníci (Hitlers Krieger)

Autor Knopp, Guido

Žáner: História

Jazyk: Český

Rok: 2002

Rok originálneho vydania: 2000

Náväznosť: Hitler, Adolf

Popis:

Ve spolupráci s Christianem Deickem, Friederike Dreykluftovou, Rudolfem Gültnerem, Henrym Köhlerem, Jörgem Müllnerem

Životní osudy těchto mužů byly velmi rozdílné. Všichni se vyšvihli na nejvyšší vojenské funkce, avšak ne každý byl přesvědčeným stoupencem Adolfa Hitlera. Vyznačovali se obrovskou vojenskou poslušností, a přesto byli někteří z nich získáni pro spiknutí proti samotnému vůdci.

Erwin Rommel - muž, který se proslavil na bojištích v severní Africe. Spáchal sebevraždu v roce 1994.

Wilhelm Keitel - přesvědčený nacista, který zůstal Hitlerovi věrný až do konce. Byl oběšen roku 1946.

Erich von Manstein - loajální důstojník a geniální vojevůdce. Britský vojenský soud ho v roce 1949 odsoudil k 18 letům vězení.

Friedrich Paulus - disciplinovaný voják, velitel německých vojsk v bitvě u Stalingradu. Poslední léta prožil v bývalé NDR.

Ernst Udet - oslavovaný hrdina z první světové války, ale také hazardér, hýřil a narkoman. Skončil sebevraždou v roce 1941.

Wilhelm Canaris - rozporuplný šéf vojenské tajné služby, spolupracovník nenáviděného Heydricha. Krátce před koncem války byl zatčen a zavražděn komandem SS.

Životní portréty šestice Hitlerových generálů nás zavedou do světa nacistické mašinerie, která v zájmu "nového světového názoru" potlačovala svobodné myšlení i u svých špiček, jež realizovaly její plány na ovládnutí světa. Rozpor mezi odpovědností a poslušností na jedné straně a ohledem na základní princip lidskosti na straně druhé uváděl některé nacistické generály do neřešitelného stavu vnitřní rozervanosti. Zrůdná nacistická ideologie se často rozcházela s názory těchto mužů, kteří v ní zpočátku viděli hlavně možnost kariérního postupu a praktické realizace svých představ o válce.
Guido Knopp barvitě popisuje odlišné charaktery vojenských osobností třetí říše a jejich schopnost vyrovnat se nejen s Hitlerovými nařízeními, která často vedla ke zkáze německých armádních jednotek, ale i s perzekucí válečných zajatců a vyhlazováním Židů na obsazených územích. Zatímco někteří z nich hledali způsob jak zastavit agonii německého národa, druzí - z vlastní slabosti či v důsledku přísahy poslušnosti Hitlerovi - odmítali vidět, kam vede mechanické vykonávání rozkazů. Vyhýbáním se odpovědnosti a slepým plněním nelidských příkazů se stala většina německých generálů spoluodpovědná za nacistické zločiny třetí říše.