Informácie o autorovi

Šmahel, František

Popis:

František Šmahel je nejvýznamnější osobností české historiografie současnosti a historik světového významu.

Narodil se 17. srpna 1934 v Trhové Kamenici (býv. okres Chrudim). Po maturitě a brigádě v dolech vystudoval v letech 1955–1959 obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Čtyři roky byl ředitelem muzea v Litvínově, pak přešel do Historického ústavu ČSAV jako aspirant a následně vědecký pracovník. Odtud byl po r. 1974 z politických důvodů propuštěn a pracoval pět let jako řidič pražských tramvají. Až potom se mu podařilo získat skromné místo v táborském Muzeu husitského revolučního hnutí. Po listopadu 1989 byl dvě období ředitelem obnoveného Historického ústavu ČSAV (resp. AV ČR) kde věnoval velkou pozornost v době před r. 1989 pokleslému Československému (posléze Českému) časopisu historickému jako jeho vedoucí redaktor. Od r. 1995 je profesorem středověkých dějin na Filozofické fakultě UK. Je zakladatelem Centra medievistických studií, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, zaměřeného na výzkum a výchovu mladých vědeckých pracovníků. V současnosti po předání ředitelství do mladších rukou zůstává zástupcem ředitele.

Ze zahraničních uznání nutno zdůraznit cyklus přednášek na College de France, členství v prestižních německých Monumenta Germaniae Historica či Collegium Carolinum, členství v anglické Royal Historical Society a British Academy, nebo roční stipendijní členství v německém Historisches Kolleg (Mnichov). Měl množství speciálních přednášek na nejvýznamnějších sympoziích zahraničních (opakovaně Německo, Velká Británie, USA, Francie, Švýcarsko, Itálie, Rakousko, Polsko, Maďarsko aj.). Jejich důsledkem, ale nezřídka i východiskem, je úzká spolupráce s mnoha předními zahraničními badateli (např. Ferdinand Seibt, Jacques le Goff, Anne Hudson, Alfred Haverkamp, Stanislaw Bylina a mnozí další). Mnohokrát také Šmahel zastupoval AV ČR na nejrůznějších akcích zahraničních akademií. 

Výchově mladé vědecké generace se věnoval na Filozofické fakultě UK, ale hlavně v Centru medievistických studií. Prostřednictvím svých osobních kontaktů jeho mladým členům umožnil řadu delších zahraničních studijních pobytů. 

Ještě významnější je Šmahelova činnost badatelská, zaměřená především na české dějiny pozdního středověku a počátku novověku, přesahující často hranice českého státu. Jeho dílo tvoří stovky nejrůznějších rozprav a dvojciferný počet knih vědeckého i popularizačního rázu. Hlavním Šmahelovým tématem je husitská revoluce ve všech svých fenoménech. Věnuje pozornost jak otázkám mocenských i intelektuálních struktur, tak osobnostem. Podal mimořádně zdařilé dějiny husitské revoluce, které v přepracované podobě vyšly ve třech svazcích v nejprestižnější německé ediční řadě, ve Schriften der Monumenta Germaniae Historica. K dalším stěžejním dílům Šmahelovým patří např. "Idea národa v husitských Čechách", "Husitské Čechy", "Mezi středověkem a renezancí", "Cesta Karla IV. do Francie" (v tisku).