Informácie o autorovi

Urban, Otto

Dátum narodenia: 1938

Dátum úmrtia: 1996

Popis:

Profesor Otto Urban se narodil 9. prosince 1938 ve slezském Bílovci. Po maturitě na gymnáziu odešel v roce 1955 na studia do Prahy. V roce 1960 ukončil studium historie obhajobou diplomové práce o českém sociálně demokratickém politikovi Bohumíru Šmeralovi. V lednu 1964 se vrátil na Filozofickou fakultu a zahájil kariéru profesionálního historika. V této době politického a ideologického tání v Československu nalezl Otto Urban na Filozofické fakultě, a zvláště v prostředí tehdejší katedry československých dějin, víceméně velmi svobodomyslné prostředí. První větší studie o vztahu sociálně demokratických vůdců Bohumíra Šmerala a Františka Modráčka před první světovou válkou, která vyšla v letech 1963-64 v Československém časopisu historickém, stejně tak jako kandidátská disertační práce o teorii a praxi socialismu v podání Viktora Adlera, Eduarda Bernsteina a Karla Kautského, byla provázena nevolí ze strany ideologů komunistické strany. Živé osobní kontakty tehdy udržoval Otto Urban s Bedřichem Loewensteinem, Janem Havránkem a Jiřím Kořalkou. V jeho tehdejších pracích, například o problematice formování občanské společnosti, Masarykově pojetí české otázky, Albertu E. F. Schäflem jako sociálním mysliteli či Ferdinandu Lassallovi a německém socialismu, je vidět zřejmá snaha zachytit co nejkomplexněji společnost druhé poloviny 19. století a nepředpojatě analyzovat životní podmínky všech jejích vrstev. Čas tzv. normalizace jej sice nepostihuje odchodem z Filozofické fakulty, ale poté, co mu bylo zrušeno členství v KSČ, je degradován na jakousi pomocnou vědeckou sílu bez možnosti přednášet a psát. Tristní období existenční nejistoty vyplnil Otto Urban usilovnou koncepční přípravou na velkou syntézu české společnosti 19. století. 

V roce 1978 vychází v malém nákladu v Nakladatelství Svoboda Urbanovo zásadní koncepční dílo Kapitalismus a česká společnost s podtitulem K otázkám formování české společnosti v 19. století, které v témže roce doplňuje vysokoškolské skriptum věnované pouze hospodářskému a sociálnímu vývoji českých zemí a Slovenska v letech 1848 až 1918. Zatímco by za normálních společenských podmínek byl autor odměněn minimálně udělením docentury, dostalo se dílu ze strany oficiálních historiků-normalizátorů dehonestujícího odsouzení jako výplodu buržoazní (a také polské) historiografie a sociologie. V oné době však již nebylo možno historika Ottu Urbana umlčet, tak jako na začátku 70. let. Bránila tomu jednak velká řevnivost mezi vládci oficiálních historických pracovišť v Praze a jednak nadšené přijetí Urbanovy knihy širší českou historickou a učeneckou obcí. 

Urbanovo historické dílo korunuje metodologicky a také jazykově propracovaná kniha Česká společnost 1848 - 1918, která vyšla v nakladatelství Svoboda v roce 1982. Prodalo se jí na 18 tisíc exemplářů, obdržela cenu Českého literárního fondu, v roce 1990 byla za ni autorovi udělena cena Rakouské akademie věd, tzv. Anton-Gindely-Preis. V roce 1994 se Česká společnost 1848 - 1918 dočkala rozšíření a překladu do němčiny. Stavba tohoto jedinečného díla se zakládá na velmi citlivém střídání strukturálních a vyprávěných dějin, do nichž Urban zakomponoval zcela nové, ideově a nacionálně neúzkoprsé pohledy na českou společnost druhé poloviny 19.století, které byly většinou českých historiků během 80. let bez halasné chvály akceptovány. Těmito dvěma díly z let 1978 a 1982 Urban vytvořil novou, na dlouhá léta nosnou koncepci českých dějin od josefínských reforem do vzniku Československa. V roce 1989 je mu konečně umožněna habilitace, v roce 1991 je jmenován profesorem a stává se vedoucím katedry českých a slovenských dějin. I když v posledních letech mnoho klidu nezažil, přesto z jeho dílny nadále vycházely pozoruhodné knihy, určené širší čtenářské veřejnosti, učebnice pro studenty historie a originální úvahové stati, které přesahovaly rámec klasické historie. 

Profesor Otto Urban v posledních letech života neúnavně učil, přednášel doma a v zahraničí, byl jmenován členem mnichovského Collegia Carolina, připravil k cizojazyčnému vydání rozšířenou Českou společnost a s kolektivem mladých historiků se pustil do obsáhlé Kroniky Čech. Pro nakladatelství Rakouské akademie věd vypracoval rozsáhlou studii o novodobém českém sněmu, která letos vyjde v rámci známé a jedinečné řady Die Habsburgermonarchie 1848 - 1918. 

Otto Urban nebyl jenom českým historikem, ale historikem středoevropským. Zemřel 7. května 1996 po dlouhé těžké nemoci.