Informácie o autorovi
Dobrovolný, Bohumil
Dátum narodenia: 1906
Dátum úmrtia: 1990
Popis:
Bohumil Dobrovolný se narodil 17. 8. 1906 v Havlíčkově Borové Byl konstruktérem, vystudoval České vysoké učení technické a učil na průmyslové škole (pravděpodobně na První státní průmyslové škole, od níž se r. 1924 oddělila část stavební a tím se průmyslová škola na Smíchově stala úplnou školou strojnickou a elektrotechnickou). Byl autorem řady technických a instruktážních příruček. Překládal z angličtiny, pustil se i do sci-fi a tvorby pro mládež. Technické veřejnosti je ovšem znám jako autor nebo spoluautor více než 200 titulů s neuvěřitelným tematickým záběrem: Česká národní bibliografie udává 282 záznamů, byť zčásti se jedná o druhá a další vydání. Některé knihy byly přeloženy do slovenštiny, maďarštiny a bulharštiny. Později pracoval i jako redaktor v nakladatelství Hokr a po válce v nakl. Práce.
Pracoval ve Francii, Anglii, Belgii, Egyptě a zřejmě ještě v dalších zemích, tamní zkušenosti nejspíš byly impulsem k sepsání Slovníků mluvené řeči (anglického a českého) a řady kapesních technických slovníčků. Pozoruhodným dílem je Světový tlumočník 26 řečí, již z pozdější doby (Práce 1960), kdy čeští inženýři vyjížděli na montáže do těch nejexotičtějších krajů. Větná zásoba je samozřejmě do jisté míry poplatná době, ale čtení je to zajímavé - dozvíte se například, jak se indonésky řekne "Ať se upevňuje přátelství a bojová solidarita mezinárodního odborového hnutí!" V některých ohledech praktičtější je - namátkou - Technická němčina (1940) s dvěma sty obrázků a řadou užitečných frází ("Lauf' ins Lager um einen Bohrer! - Skoč mi do skladu pro vrták!")
Po válce (1946) vydalo Nakladatelské družstvo Máje v Praze dětský fantastický román Ďasíci - tajné zbraně, který Bohumil Dobrovolný napsal spolu s bratrem Viktorem. Sovětský vědec vynalezne biologický motor - umělé svaly - a při pokusu přivézt vynález na kongres do Londýna havaruje v Praze. Za pomoci pražských dětí uniká jednotkám SS, je zajat, ale s pomocí ukořistěného obřího tanku na pohon pomocí umělých svalů - ďasíků vše dobře dopadne.
Po letech se Bohumil Dobrovolný k SF vrátil a napsal pro časopis Technický magazín cyklus tří klasických, poměrně kvalitních povídek: Jupiterův měsíc (1964, č. 3–4), Život na Měsíci (1964, č. 4–6) a Přistání na Martu (1964, č. 6–7). Je to SF v onom klasickém pojetí, jakou psal například raný Lem – průzkumy cizích planet a setkání s podivuhodnými formami života. Později se tyto povídky staly součástí cyklu 24 povídek se souhrnným názvem „Kosmické příběhy“, které vycházely v časopisu Svět techniky od čísla 1/1966 do č. 12/1967.