Informácie o autorovi

Nienacki, Zbigniew

Dátum narodenia: 1929

Dátum úmrtia: 1994

Popis:

Zbigniew Nienacki, vlastním jménem Zbigniew Tomasz Nowicki, se narodil 1. ledna 1929 v Lodži. Jeho maminka byla učitelka polského jazyka a tatínek ředitel Lycea, takže to chudák asi neměl jednoduché. Ale abychom jeho rodičům nekřivdili. Právě Zbigniewova maminka v něm probudila lásku k literatuře, a tak už od dvanácti chtěl být spisovatelem.
Za druhé světové války byla Nienackiho rodina násilně vysídlena na venkov. Rozdíl mezi městem a venkovem byl tenkrát v Polsku propastný (což je ostatně dodnes) a tak i malý Zbigniew musel pracovat – pásl krávy a makal na poli. Venkov si však navždy zamiloval.
Po válce se vrátil do Lodže. Nastoupil na lyceum, které v roce 1948 úspěšně absolvoval. Z té doby pochází jeho první literární pokusy, povídku Związek Poszukiwaczy Skarbów mu dokonce otiskli v časopise. Tenkrát však ještě Nienackiho lákal víc lesk stříbrného plátna, a tak se stal posluchačem Vysoké školy filmové v Lodži. Za rok dostal stipendium a odjel studovat do Moskvy, na Všesvazový institut kinematografie. A to se mu stalo osudným. Mladý Nienacki byl člověk s nezávislým myšlením, proto nedokázal skousnout komunistický fanatismus tehdejšího Sovětského svazu. Nijak se netajil názory na Stalinův kult osobnosti, což mu mstiví soudruzi nemohli odpustit. Ze školy ho vyrazili, a když se vrátil do Polska, dostal punc ideologického nepřítele a nesměl publikoval. Zkoušel to, v redakci Nové kultury nabízel své povídky pro mládež, ale vysmáli se mu. Dostal radu, ať se začne živit jako zednický přidavač. Ale Zbigniew na to vyzrál, začal psát pod pseudonymem. A tak se z Nowickiho stal Nienacki. A jako všude v bývalém východním bloku, i v Polsku po Stalinově smrti režim trochu povolil, a Zbigniew Nienacki proto mohl začít pracovat jako novinář. V šedesátých letech se pak politické klima změnilo natolik, že se stal spisovatelem na volné noze. Byl úspěšný a brzy se dočkal společenského uznání; pro nás je však důležitý rok 1964. Tehdy spatřila světlo světa první knížka o Panu Auťákovi – Pan Samochodzik i Wyspa złoczyńców (u nás nikdy nevyšla, proto ten polský název). Knížek o Panu Auťákovi bylo nakonec dvanáct a Pan Samochodzik se stal v Polsku fenoménem. Je tam slavný jako u nás Švejk nebo Ferda mravenec.
Celou „auťákovskou“ sérii psal Zbigniew Nienacki na své chalupě, v malé vesnici Jerzwałd uprostřed Mazurských jezer, kam se v polovině šedesátých let natrvalo odstěhoval. Rozešel se proto se svojí ženou, ta i se synem Markem zůstala v Lodži, ale zřejmě mu to příliš nevadilo. Mezi Mazurskými jezery byl šťastný a promítlo se to i do jeho knížek, děj se tu často odehrává. V Jerzwałdu žil až do své smrti v roce 1994 a v jeho chalupě je nyní muzeum.

http://tomasz-nn.blogspot.com/2006/03/pn-tragik-bibliografia.html#c116108752869274589

_