Informácie o autorovi

Janka, Otto

Dátum narodenia: 1930

Dátum úmrtia: 2009

Popis:

Publicista a spisovatel, jehož jméno si čtenáři mohli přečíst pod mnoha články ve skautských časopisech. Napsal na dvacet rozhlasových her, pět televizních scénářů a přes dvě desítky knih, některé i o pozoruhodných českých skautech (Tábor nad vodopády, Bernard od Šíleného koně, Černá je řeka legionářů a další). Rozloučil se sborníkem Čas skautů, věnovaným dvaceti význačným postavám prvního století našeho hnutí – od R. Baden-Powella a E.T. Setona i A.B. Svojsíka či J. Röslera-Ořovského až po dnešek, a začátkům vodáctví u nás (vychází těsně po jeho smrti).
Ropim se stal skautem v době, kdy úředně se žádný skauting neexistoval, ve skutečnosti však oddíly pracovaly a skautský slib plnily odhodlaněji než kdy jindy. V pražském Klubu českých turistů si ho v roce 1943 vybrali vedoucí nového ilegálního skautského oddílu, tzv. 13. skupiny dorostu KČT. Zúčastnil se tajných výletů a táborů a na jaře 1944 poprvé s pádlem v ruce usedl na sedačku pramice.

Počátkem roku 1945 pomáhal, pro vojenskou skupinu připravující povstání, zjišťovat rozmístění německých opěrných bodů, služeben a ubytoven ve městě. V Pražském povstání pak působil jako spojka a obdržel Junácký kříž „Za vlast“ 1939 – 1945.

13. skupina KČT se po válce změnila na 2. oddíl vodních skautů, součást pražského střediska Dvojka, které vedl Jestřáb – Jaroslav Foglar. Ropim v něm prožil následující krásné tři roky plné vodáckých výprav, táboření a výletů.

To vše ukončil komunistický převrat. V rámci skautské skupiny vedené D. Skálovou byl opět připraven nastoupit do služby při důstojníky připravované protikomunistické akci, po jejímž prozrazení se jeho jméno podařilo utajit.
V období Pražského jara 1968 spolu s MUDr. J. Ebelem – Robinem Vodní dvojku obnovili. V roce 1970 byl vyznamenán Junáckou medailí díků. Po opětovném zákazu skautského hnutí dál pokračovali jako vodáci. Oddíl pak znovu pomáhal obnovovat i v roce 1990. Při jeho vedení a při psaní do skautských časopisů se řídil slovy, která napsal i do předmluvy své poslední knížky: