Informácie o autorovi

Van Dine, SS

Dátum narodenia: 1888

Dátum úmrtia: 1939

Popis:

S.S. van Dine je umělecký pseudonym pro Willarda Huntingtona Wrighta, učence a literárního kritika. Studoval na Harvardu a pak umění na univerzitách v Paříži a v Mnichově, pracoval jako literární a umělecký kritik pro Los Angeles Times. Později redigoval newyorský literární časopis.
V roce 1923 zkolaboval z přepracování (avšak jeho autobiograf tvrdí, že šlo o předávkování drogami) a doktoři mu naordinovali zákaz těžké duševní činnosti a domácí péči po dobu dvou let. Během této doby se z nudy začal zajímat o detektivní literaturu, přečetl na 2000 soudobých povídek a knih. Stal se teoretickým odborníkem v tomto žánru a časem vyšla jeho kniha, mapující průkopnické začátky detektivky, "Nejlepší detektivní příběhy světa" (1928) a také stať "Dvacet pravidel pro psaní detektivních příběhů", z nichž autoři víceméně vycházejí dodnes. Wright se rozhodl napsat svojí vlastní detektivku, ale použil k tomu pseudonym, který složil ze starého rodinného jména van Dyne, a tehdejší zkratky parníku S.S. (steamship).

První tři knihy (Benson, Canary, Green) byly původně myšleny jako ucelená trilogie, ale po svém úspěchu je autor rozšířil a napsal další tři. Nejdříve chtěl skončit u těchto šesti příběhů, protože dle jeho slov "nikdo nemá víc než 6 detektivních námětů ve svém systému". Ale úspěch jeho prvních šesti knih ho přiměl přehodnotit svá slova a napsal tedy další šestici. Literární kritici se však shodují, že tato pokračování jsou nižší kvality a že vlastně potvrzují jeho vlastní předešlé prohlášení...
Hlavní postavou jeho knih je prudce inteligentní Philo Vance, který řeší případy pomocí brilantních dedukcí, analýz a psychologie, takže z toho jsou všichni policisté na větvi. Vance má vlastně dva své "doktory Watsony." Okresní návladní Markham ho bere ke svým složitým případům a pak se přou o postupu a důkazech, a Vanceův advokát "van Dine," který je mu vždy v závěsu, slouží jen k tomu, aby mu bylo dovoleno po letech publikovat některé Vanceovy nejlepší kauzy a hodnotit je také ze svého nechápajícího a užaslého pohledu. Vanceův povýšený, znuděný a snobský postoj, a jeho absolutní intelektuální nadřazenost často čtenáře dost štvala, faktem však zůstává, že Philo Vance patří mezi starou dobrou klasiku...

Snad všechny van Dineovy knihy se dočkaly filmového zpracování a měly úspěch také jako rozhlasové hry. V Čechách nejznámější a nejpřekládanější kniha, Vyvraždění rodiny Greenů, se dočkala české filmové verze. V roce 2002 ji natočil Jiří Strach a obsadil do hlavní role Jiřího Dvořáka.


Philo Vance:

01 Vražda Alvina Bensona (The Benson murder case, Naše vojsko, 1995)
02 Vražda Markéty Odellové (The Canary murder case, Dělnické nakl., 1947)
03 Vyvraždění rodiny Greenů (The Green murder case, Odeon, 1969)
04 Královské vraždění (The Bishop murder case, Dělnické nakladatelství, 1947)
05 Vražda v muzeu (The Scarab murder case, nakl Ivo Železný, 1992)
06 Tajemství zavřených dveří (The Kennel murder case, nakl. L. Janů, 1935)
07 Dračí stopa (The Dragon murder case, nakl. Karel Volenský, 1934)
08 Hazardní hráč (The Casino murder case, nakl. Jan Naňka, 1948)
09 Klidná mysl (The Garden murder case, nakl. Karel Volenský, 1939)
10 The Kidnap Murder Case
11 The Gracie Allen Murder Case
12 The Winter Murder Case